Letošní tělocvičná akademie milevských sokolů byla v mnohém nová. Téměř dvouhodinový program byl poprvé rozdělen do sedmi sportovních bloků, v nichž se představily celkem tři stovky cvičenců od půldruharočních batolat až po svižné osmdesátnice. Největší počet cvičenců se shromáždil na ploše hned v prvním „Večerníčkovém“ bloku. Bylo jich 130 a patřili do kategorií rodiče a batolata, rodiče a děti, nejmladší žáci a žákyně a ještě nejmladší žactvo sportovní všestrannosti a moderní i sportovní gymnastiky. Svoje vystoupení na stepech, s novou rinosetovou stavebnicí, s ručníkem či v prostných předváděli za doprovodu krásných a všem známých večerníčkových písniček. A dokonce se po ploše Večerníček sám osobně projel na své jednokolce a nejprve všechny na ploše přivítal a na závěr se s nimi rozloučil a všem zamával svou čepičkou složenou z novin.
V dalším bloku se předvedlo mladší žactvo. Již na nich si mohli diváci všimnout rozdílné náplně ženských a mužských hodin. Zatímco se děvčata držela při zemi a kouzlila s barevnými švihadly, šplhali kluci do závratných výšek. Ve třetím bloku poukázala děvčata z oddílu moderní gymnastiky a kluci i děvčata ze sportovní všestrannosti na rozdíl mezi ladnou moderní gymnastikou a dynamickou gymnastikou sportovní. Obě skupiny předvedly nejrůznější dovednosti: „moderky“ zacvičily s kužely, stuhami, obručemi, míči, švihadly a také bez náčiní, „sportovky“ prostná se spoustou přemetů a salt, nejrůznější přeskoky, cvičení na kladině i silové cvičení na velké obruči. Společný závěr na melodii „We are the champions“ v podání obou skupin byl oprávněný, protože přivážejí z nejrůznějších soutěží medailová umístění. Však také byli někteří z nich v následujícím vstupu za svoje výkony odměněni.
Čtvrtý blok patřil starším žákům a žákyním. Ukázali, že jsou ve věku, kdy se cvičení děvčat a kluků již hodně odlišuje, ale dokázali si velice pěkně zacvičit i společně. Při respektování vzájemných odlišností se dokázali jeden druhému přizpůsobit. A oběma skupinám bylo určitě při společném cvičení velice příjemně.
Sportovní oddíly badminton, volejbal a hlavně velmi úspěšná atletika ovládly plochu v následujícím bloku. Nejvíce sice přitahovala pozornost výška a výkony Štěpána Pokorného, ale i hemžení atletického potěru i těch odrostlejších při atletické rozcvičce byla potěchou pro oko příznivců sportu. Nácvik hodů, vrhů, překážek, odrazů, skoků či poskoků všechny rozehřál. Ukázka badmintonu a volejbalového pinkání i drsné smečování upoutalo mnohé diváky.
Poslední dva bloky patřily odrostlejším cvičencům. Nejdřív předvedly ukázky svých hodin ženy ze zdravotního tělocviku při cvičení se širokou gumou, následovala ukázka bojového umění Taiči, které spojuje sebeobranu, uvolnění a harmonii na cestě za zdravím. Blok zakončily ženy ukázkou precizně provedeného Pilatesova cvičení na velkých míčích – gymbalech. Úplný závěr večera připomněl důležitou součást sokolských cvičení – pódiová a hromadná vystoupení, jejichž vrcholem jsou vždy sokolské slety. I zde patří milevská jednota mezi nejlepší v Sokolské župě Jihočeské, od dětí až po dospělé. Nejprve dvacítka aerobiček předvedla v rychlém tempu svoje pohybové kreace se světlými pásy. Pak vběhla na plochu šestice hostů ze Sokola Písek, Five Fellas, kterým stačilo k první bouři potlesku pouze odhození triček a odhalení mužných hrudí. Další jejich výkony, při nichž se doslova tajil dech, si potlesk opravdu zasloužily. V posledním vystoupení si ženy zatančily v pomalejším rytmu s bílými šátky. A dokázaly s nimi pěkně zamávat!
Úplný závěr tělocvičné akademie, která připomněla 130 let od založení Sokola v Milevsku, vytvořilo starší žactvo s pomocí všech dospělých cvičenců. Diváci odcházeli spokojeni, protože prožili příjemný večer a byli svědky velmi dobrých výkonů všech, kteří se na ploše představili. Chválili velice dobrou organizaci celého programu a oceňovali práci všech cvičitelů, kteří jednotlivá vystoupení nacvičili. V čele režie celého večera stál již po osmadvacáté od obnovení Sokola velmi zkušený organizátor Jan Ivičič.
Zuzana Sekalová
